V rámci tohoto krásně neletního léta a asi i proto, abychom si našli důvod podívat se k vodní hladině, začali jsme počátkem prázdnin trénovat na vodní zkoušky. Jelikož je Einar vodní krysa, která je schopna střemhlav se vrhnout do jakékoli tekutiny, myslela jsem si, že to bude hračka. Trénovali jsme na krásném rybníku, kde hafan krásně vytahoval z vody kachničku, trénovali jsme na krásném rákosu, kde po krátkém vysvětlení krásně hledal, trénovali jsme pilně všechny disciplíny, kde je kontakt s vodou...
...a naprosto opoměli jedinou disciplínu, která je na souši - chování na stanovišti.
Na SZVP pořádané OMS Praha - východ, jsem už vyjížděla s pocitem, že jedeme asi jen na "pacený trénink". Po zaslechnutí rozhodčích o zařazení chování na stanovišti jako první disciplínu, jsem nabila přesvědčení, že už je tojen krátky výlet tam a zpět.
Einar samozřejmě předvedl to nejlepší, co umí a s každým dalším výstřelem byl neklidnější a neklidnější (jaktože tu nějdo střílí jednu kachnu za druhou a já tu mám jentak nečině ležet). V závěru, asi pro pobavení korony a totální znemožnění mé osoby po mě začal i skákat. Rozhodčí samozřejmě neváhali ocenit toto vystoupení známkou 1 a my jsme hned na začátku spadli do II. ceny.
S přesvědčením, že odstoupíme jmse si šli ale zkusit i ostatní disciplíny a odhalili další nedostatek: nahánění a dohledávka imaginární kachny v kopřivách, kde ani velká chuť mého svěřence najít i něco co tam není nepřemohla odpor k pálivému porostu. Podruhé za 1. Ostatní už šlo jako po másle i s pochvalou od rozhodčích za práci na hluboké vodě a přinášení kachny.
Ačkoli v tvrdých podmínkách těchto zkoušek (3 psi v I. ceně, 4 ve II. ceně, 1 ve III. ceně - celkem 12 přihlášených) jsme tedy dopadli vlasně průměrně (stačilo by to na II. cenu a 74 b.), rozhodla jsem se odstoupit a zkušit štěstí znovu a hlavně pocvičit na těch disciplínách, které jsme podcenili.
Foto naleznete zde