Vyhledávání


Kontakt

Dominika Pilbauerová

603 93 40 25

E-mail: a.nikk@email.cz

Jak jsem hledal velikonočního zajíčka

06.04.2010 13:55

Tak kolem prošly Velikonoce, začla růst tráva, svítit sluníčko a ve výlohách na mě mrkala čokoládova vajíčka a zajíčci. Všichni mluvili o nějakém zvláštním lidském zvyku obdarovávat samečky všemi možnými pochutinami, hlavně když se chovají poněkud agresívně vůči samičkám. Podivné, ale což. Jelikož jsem gentleman, rozhodl jsem se čekat na dobroty bez použití násilí. Ale stále nic.

V neděli už jsem to nemohl vydržet, a tak jsem vytáhl svůj lidský doprovod a vyrazil se odreagovat do přírody (třeba je to jen vesnický zvyk). Poprvé jsem si letos zaplaval. Zkoušeli jsme s paničkou aport z vody. Brnkačka - byl jsem chválen, že se neoklepu, dokud nepředám. Jenže stále žádná vajíčka.

 

 

Raději jsem šel tedy hledat do polí. Pomalu už jsem ztrácel naději, když mi panička ukázala strašně voňavou stopu. Z počátku jsem kolem běhal jak zběsilý, ale pak jsem použil ten knoflík na čumáčku a vyběhl správným směrem a světe div se na konci velikonoční zajíček, nebyl sice z čokolády, ale nevadí. Vyrazil jak blesk, ale já se nenechal odradit ani paniččiným pískáním. Rozhodl jsem se ho dostat. Jenže nevěřili by jste, jak je ten skrček rychlý. Nu, protentokrát ať si jde. Pak jsem našel ještě několik bažantů, ale ty potvory uměj běhat ve vzduchu a to není žádná sranda, takže jsem si na písknutí začal lehat, aby se teda panička moc nezlobila. a nepřipla mě na  vodítko. Nějakou dobu jsem přadstíral dobrotu. Za chvíli jsem ale zjistil, že míříme domů. Sakra a já si ještě nechytl toho zajdu. Poslední příležitost. Neváhál jsem. Nedbal ničeho. Tentokrát ho dostanu. Vydal jsem ze sebe všechno.

 

Jo, tak tohle jsem měl udělat, když pískala. Aha

 

Po pár minutách úplně vyčerpaný bůhvíkde jsem to musel vzdát. Nakonec jsem našel i paničku. Hurá, bude na mě určitě hrdá, že jsem takový bojovník. Jenže to jste měli vidět její výraz. Žádný jásot ani poplácaní po hřbetě. Dala mi povel k noze a nechtěla mě pustit do té doby, než jsme došli do civilizace a pořát říkala něco o prádelní šňůře či co. Asi na ní taky padla únava.

Tak vám, mí milí kamarádi, nevím, jak je to s těmi Velikonoci. Snad budu příští rok úspěšnější. Doufám, že vaše nadílka byla lepší.

                                                          Váš Velikonoci zklamaný a pořádně uštvaný Gori